Jak to bylo dříve

Byli jsme vedeni k tomu, abychom se na svět dívali směrem ven. Jak jsem již psala v předešlých článcích, pro plné nalezení rovnováhy je potřeba se otočit dovnitř. Sám k sobě. Často začínáme tuto cestu hledat až v okamžiku, kdy nás k tomu tělo či psychika donutí. Jsme nemocní, frustrovaní nebo zoufalí a nedokážeme se uvolnit, bolest nebo blok pustit a vyléčit se.

Kam směřuji pozornost, tam to roste

Na začátek vaší cesty ke šťastnému vědomému životu je potřeba si uvědomit, že kam zaměřuji svou pozornost, tam to roste. Pokud mám tedy obavy a strach z něčeho, a  včas s nimi nepracuji, často se naplní. Vědomý člověk si uvědomuje své strachy i bloky a snaží se na nich pracovat. Každý den pár minut. Při zvědomění této skutečnosti, se postupně dostaneme k žití v přítomném okamžiku a začínáme věnovat pozornost naší intuici.

Chyby neexistují

Občas mi lidé na sezeních říkají, že je to pro ně příliš ezoterické a že o tom mluvím, jako bych sama neměla žádné životní překážky. Jak kdyby to bylo všechno tak jednoduché. Vědomý člověk nebere život jako překážku, ale jako výzvu. Každá slepá ulička je pro něj lekce a nové učení. Je si plně vědom toho, že nikdo není dokonalý, a tak nepříjemné životní situace bere s lehkostí a plným přijetím. Dovolí se je přijmout, prožít a pustit. Nezůstává v něm tedy žádné negativní emoce nebo zloba.

Plné já

Co je pro mě osobně nejdůležitější na vědomém bytí je fakt, že se člověk cítí celistvý. Nic mu nechybí. Není totiž závislý na vnějším světě. Nelpí na majetku, na penězích, ani si od života nic nevynucuje. Proto, abyste tohoto "nulového" stavu dosáhli, potřebujete mít v rovnováze ženskou, mužskou i dětskou energii, které máme každý v sobě. Když se vám to podaří, cítíte se naplnění sami sebou. A v podstatě vše, co je nad to, je jen příjemný bonus od života. Váš chrám moudrosti a lásky jste vy sami. 

Láska bez podmínek

Občas slyším na svých terapiích „až“ a „kdyby“. Všechno co začíná těmito slovy je podmíněné. Vědomý člověk miluje bez podmínek. Respektuje komfortní zóny ostatních i sám sebe a nestaví se do role oběti. Je si vědom svých kvalit a kvalit druhého člověka a nemá potřeba ho ponižovat na úkor svého ega. Vědomý člověk má sebedůvěru, sebehodnotu a sebevědomí. Nemá potřebu lhát, vynucovat si silou svou moc ani podmiňovat. Neposlouchá své okolí, že něco nedokáže. Věří v sebe a své schopnosti a stejně tak přistupuje k ostatním.

Intuice jako odpověď na všechno

Vědomý člověk ví, že všechno, co potřebuje, se nachází uvnitř jeho samého. Nikdo nás nezná líp než my sami. My víme, co je pro nás nejlepší. Cítíme to prostřednictvím intuice a pocitů a pokud je neracionalizujeme různými zbytečnými soudy, jsme šťastní a naplněni sebeláskou. Zdravou sebeláskou. Přijali jsme, prožili a pustili všechny naše bloky a negativní vzpomínky. Žijeme z inspirace. 

A proto bychom měli každý den pracovat na svém probuzení do vědomého života. Protože když změníme sebe, změní se i okolí. Cítíme se pak šťastní, naplnění, celiství a milující. A pak jsme připraveni plně si přitahovat do života to, co pro co jsme si na tento svět skutečně přišli. A co vy, chcete se také probudit?

Chci na sobě pracovat, ale nevím jak.