MENU

Simona Zábržová

Úvodní strana » Blog » Psychospirituální krize

Psychospirituální krize

Na začátek si pojďme říct českou statistiku duševního zdraví. Každý pátý Čech prodělá jednou za rok nějaký symptom duševní nemoci. Spousta těchto lidí si myslí, že prožívá něco, co v normálním přijetí společnosti není normální. Depersonalizace osobnosti, absolutní ztráta sám sebe, znovuhledání hodnot, přerovnání priorit a další. Vždy, když o tom mluvím se svými blízkými, dostáváme se k tomu, že potřebují pocit přijetí. Že potřebují potvrdit, že to se jim děje jen normální. Ano, je. Proč by to normální nebylo?

Všechno, co se nám děje má svůj důvod. Má nás to něco naučit a máme si to prožít. Žádné dělení na normální a nenormální neexistuje. Pokud vás někdo takto soudí uvědomte si, že soudí přes své vlastní zkušenosti a filtry, že to posuzuje pouze ze svého pohledu. Což je dost omezené, nemyslíte? Takže trochu pozitiva na začátek. Všechno, co se vám děje je naprosto normální.

V dnešním článku se pokusím vysvětlit rozdíl mezi dočasnou krizí a skutečnou nemocí a pak vám nasdílím několik tipů, jak stavům krize předcházet a pracovat s nimi. Aspoň ze své 3-leté zkušenosti a neustálém vzdělávání v oblasti duševního zdraví.

Co je psychospirituální krize?

Psychospirituální krize je transformační proces s léčivým potenciálem, který může mít podobu psychózy, ale neměl by se zaměňovat s duševní poruchou. Co psychospirituální krizi spouští? Jsou to extrémní zážitky, extrémní psychická zátěž, silné prožitky, traumatizace, neřízené „zamilování“, užití drog za nevhodných okolností, série životních nezdarů nebo náhlá ztráta životních jistot. Podobné situace se týkají nás všech, bez ohledu na postavení, věk či materiální bohatství.

Kolik času jste v mysli a kolik v srdci?

Pojďme si zkusit jedno cvičení. Řekněte si slovo „já“ a ukažte na sebe u toho prstem. Kam ukazujete? 99,9% lidí ukáže na oblast srdce. Přitom pro to není žádné logické vysvětlení. Těžiště těla je ve spodním břiše. Je to proto, že vaše nevědomí, vědomí, podvědomí i nadvědomí jednoznačně ví, odkud podstata vašeho „já“ pramení. Kolik času trávíte v tomto místě? Kolik času trávíte ve svém srdci a kolik ve své mysli?

Rozdíl mezi stavem krize a skutečnou duchovním nemocí

Člověk, který prochází psychospirituální krizí je schopen navázat spolupráci a terapeutický vztah s pomáhajícím profesionálem. Člověk s psychospirituální krizi nahlíží na zážitky (ať jsou jakkoliv dramatické) jako na psychologický proces, oproti tomu osoba trpící psychózou vnímá své prožitky jako platnou realitu. Jak se to dá zvládnout a co mi to může přinést? Terapeuticky zvládnutá psychospirituální krize může vést k vyšší integraci osobnosti. Nicméně důležitá je prevence a tzv. samoléčení.

Co dělám proto, abych předcházela podobným krizím?

Mám odvahu, říct si o pomoc

Vykašlete se na to, co si budou myslet ostatní. Pokud procházíte jakoukoliv krizí, neuzavírejte se do sebe. Každý nezpracovaný strach vás dřív nebo později dožene. Najděte si způsob, jaký je vám nejbližší. Ať je to terapeut, meditační videa, kamarádka, které můžete věřit nebo třeba víkendový skupinový seminář.

Dělám si zápisky

Když se nemůžu s nějakou situací srovnat, napíšu si ji. Popíšu tam všechno, co mi to přineslo i vzalo, všechen strach, zlobu, zklamání a naštvání. Pak to nechám pár minut být, znovu se na to podívám a snažím se nahlížet na ten problém tak, abych se dívala jakoby na někoho cizího. Pak si to vyčistím. Několikrát opakuji větu: Dovoluji si přijmout, doprožít a pustit …. (popsaný vztek) Ano? Právě teď? Ano! Tím se mi rozpustí vnitřní tlak, který ve mně ta konkrétní situace vyvolává. A jako poslední používám jednu oblíbenou otázku sama na sebe: Bude pro mě tohle důležité za rok? Ve většině případů si odpovím, že ne.

Všechno špatné...

Hodně se ve společnosti setkávám s tím, že lidi stále nechápou, že všechno, úplně všechno, co se jim děje, se děje pro jejich dobro. Kolikrát jste si něco přáli, ono se to splnilo a pak jste nevěděli, co s tím? Kolikrát vás někdo zklamal a vy jste zpětně vlastně rádi, protože kdyby se to nestalo, pořád vás bude v životě zklamávat dál. Nemáte peníze? Udělali jste tedy dostatek místa pro nové. Ukradli vám kolo? Nejspíš byste si na něm něco udělali. Neříkám, že je nutné takto přemýšlet za každou cenu. Na začátek je dobré podívat se zpětně, co špatného se vám stalo, co vás to naučilo, kam vás to posunulo a pochválit se za to. 

Léčím sama sebe

Každá myšlenka se převádí v čin. Ale kde se myšlenkou berou? Pochází z našeho nevědomí. Z toho, kde máme vzorce, zážitky i traumata. Pokud mám „černé“ myšlenky, obvykle nepracuji sama se sebou. Vidím to poměrně často v byznyse. Konkrétně třeba v situaci, kdy něco navrhnete a daný člověk hledá důvody, proč něco nepůjde. Nehledá jak to udělat, aby to šlo, ale hledá důvody, proč to nepůjde. Sám si najde dopředu překážky, protože hledat podstatu a pozitivně o problému přemýšlet je podstatně těžší. To souvisí s nezpracovaným bolavým obsahem sám v sobě.

Vybavte si, kolikrát se třeba lidi naštvou a přitom to logicky nemá v té dané důvod. Obvykle jste mu v takové situaci vyzrcadlili nějakou jeho nezpracovanou bolest. Ale to je jeho. Vy s tím nemáte nic společného. Neberte si to tedy osobně.

Nebo si vzpomeňte na to, kdo na pohřbech nejvíce brečí, aniž by ke konkrétní osobě měl blízký vztah. Nebrečí nad ztrátou bližního, kterého např. viděli za posledních 10 let dvakrát, ale sami nad sebou. Uvědomí si, jak je život krátký a vyplaví se jim nesnesitelná bolest. Za pár hodin ji udusí na hostině a jde se dál. Vážně? Ne, o jen o další nezpracovaný obsah navíc.

Proto je tak moc důležité pracovat s odpouštěním zklamání, ublížením, doprožitím a přijímáním všeho, co nám život přináší průběžně. S láskou a pokorou sám k sobě. Nechat aspoň na pár minut denně ego stranou a podívat se do sebe. Za všechno, co se vám v životě každý večer před spaním poděkujte. A hlavně nezapomínejte, všechno co se vám děje, je normální. Nikdo jiný to nemá právo soudit. Jste to jen vy a vaše já. 

 

S láskou,
Simona

 

 

 

AUTORKA ČLÁNKU

Věnuji se byznysu v České republice přes čtrnáct let. Na svém webu publikuji unikátní články, kde propojuji své zkušenosti z obchodu, marketingu, retailu, ecommerce, psychologie, filozofie a leadershipu.

více informací o mně